You are here: Česká republika > CZ newsletters > Peter Kopecký

Home

Peter Kopecký




Peter Kopecký získal doktorát z románských jazyků na univerzitě v Bratislavě. V roce 1980 byl přijat na Ústav dějin Slovenské akademie věd na základě práce "Rumunsko na křižovatce: 1944 - 1947." Disertační práci na stejné téma také obhájil na univerzitě v Brně, kde získal doktorát z historie. V letech 1997 - 2002 byl Peter Kopecký velvyslancem Slovenska v Rumunsku a v Moldavské republice. V současné době je zástupcem ředitele Institutu evropských studií a mezinárodních vztahů na Fakultě ekonomiky a Sociálních studií Komenského univerzity v Bratislavě a představitelem AGORA, občanského sdržení na podporu přímé demokraice na Slovensku .


Můj názor na Lisabonskou smlouvu

 

Na Slovensku mě rozčílilo, že Národní rada Slovenské republiky schválila Smlouvu z Nice a Lisabonskou smlouvu. Sluší se poznamenat, že ratifikace Smlouvy z Nice byla před Ústavním soudem zpochybněna skupinou občanů. Ten neměl ani dost času rozhodnout a Národní rada Slovenské republiky smlouvu urychleně schválila. Podle mě slovenští poslanci text obou smluv nečetli. Podle mě Lisabonská smlouva promlouvá ve stejném duchu jako Smlouva s Nice, jen s dvěma rozdíly: je kratší a její obsah byl na některých místech pozměněn, aby se předešlo referendům. Příklad Francie a Nizozemí jsou extrémně nebezpečné …

 

EU se bojí referenda jako čert kříže.  V EU nestačí dokonce ani milion podpisů na to, aby bylo o Lisabonské smlouvě zorganizováno referendum. To je skoro jako na Slovensku. Na Slovensku je k uskutečnění referenda třeba 350 000 podpisů. I když se referendum uskuteční a jeho výsledek je platný, Národní rada není jeho výsledkem nijak vázána. EU tedy trpí demokratickým deficitem, ale kopíruje při tom některé své členské státy.

 

Dříve než zorganizujeme referendum o tak zvané evropské ústavě, je třeba vysvětlit občanům, co to je evropská unie. Slovenská média informují pouze o jejích úspěších a výhodách. Slovenské elity chtějí Evropskou Unii, lid ji chce také, ale spíše intuitivně. Občané nedostatečně znají zhoubné mechanismy vyplývající z Lisabonské smlouvy: omezení státní suverenity, pozměnění struktury daní v národních státech ústředími orgány.

 

Podle mého názoru bude díky Lisabonské smlouvě dominovat Německo. Na jedné straně je to správně, protože ze svého rozpočtu dává do společného rozpočtu nejvíce, ale na druhé straně jeho privilegované postavení, posílené přednostním vztahem k Rusku v otázce energetiky, může vzbuzovat obavy, a nikoli pouze ze strany Polska.

 

EU ignoruje tyto pojmy: pokora a skromnost. Účetní dvůr EU pravidelně rozpočet EU neschvaluje. Co na tom. Psi štěkají, ale karavana jde dál. V evropské struktuře se otáčí na 3000 pracovních skupin, sídlo evropského parlamentu je střídavě ve Štrasburku a v Bruselu. V Bruselu z praktických důvodů. Mezi Bruselem a Štrasburkem je nepředstavitelné přepravovat se vlakem a vláčet s sebou všechna lejstra. Jsem proti tajné legislativě; rozhodnutí by měla být zveřejněna, s výjimkou důvěrných rozhodnutí v oblasti evropské bezpečnosti.

 

Filosofie Lisabonské smlouvy už nepomýšlí na spravedlivější rozdělení evropských fondů (strukturálního, soudržnosti atd.). Stává se, že v chudých oblastech na dotace dosahují bohatší ve stejném regionu spíše než ti skutečně chudí: společné nebo malé podniky. Smlouva nezabraňuje zneužití moci komisary.

 

Lisabonská smlouva je velmi komplikovaná a nesnadně se čte. Je třeba ji nahradit jednoduchým dokumentem, který bude jasný a srozumitelný a který bude obsahovat především nenapadnutelné principy.


Zpět

© Democracy International www.democracy-international.org