You are here: Česká republika > CZ newsletters > Prof. Vaubel

Home

Prof. Vaubel




Prof. Vaubel získal profesuru v oboru monetární ekonomiky na Erasmus universitě v Rotterdamu (Nizozemí) v roce 1980. Od roku 1984 zastává post profesora ekonomie na universitě v Mannheimu. Je členem Akademické poradní skupiny pro ekonomiku německého Ministerstva hospodářství a členem Akademické poradní skupiny Institutu ekonomických studií (Institute of Economic Affairs) v Londýně.

Proč jsem proti Lisabonské smlouvě

Prof. Roland Vaubel, Universiteit Mannheim


  1. Všeobecně zmocňující doložka článku 3081 se má rozšířit z politické oblasti týkající se společného trhu do všech evropských politik (čl. 352 SFEU)2 . Toto by zbavilo národní parlamenty veškeré kontroly nad výkonem EU moci udělené v rámci politik EU. Všechna omezení pravomocí EU v různých oblastech politiky EU by mohla být odstraněna proti vůli národních parlamentů. Ty by pak ztratily veškerou kontrolu nad všeobecnými kompetencemi, které sdílí s EU. V minulosti byla všeobecná zmocňující doložka používána velmi často - více než třicetkrát ročně. Pokud byla jakožto klauzule omezena na "fungování společného trhu", jejím účelem bylo umožnit větší integraci trhu, tj. odstranit národní bariéry a zvýšit individuální svobodu a tržní konkurenci. Nové znění by otevřelo brány politické integrace, tj. centralizace, ohrozilo by individuální svobodu a politickou soutěž.
  2. Lisabonská smlouva (Smlouva o fungování EU, dále SFEU) výslovně rozšiřuje kompetence Evropské unie, a to v celé řadě oblastí, např. v oblasti součinnosti politiky zaměstnanosti, sociální a zdravotní politiky (články 156, odst. 2 a čl.168, odst. 2), sportu ( Čl. 165, odst. 2), v oblasti inovací a technologických změn (čl. 181, odst. 2), politiky EU pro oblast vesmíru (čl. 189), energie (čl. 194), cestovního ruchu (čl. 195), civilní ochrany (čl. 196) a administrativní spolupráce (čl. 197). Žádná z nich není ústřední oblastí unijní vlády . Prohloubení zmocňujících pravomocí tedy není dramatické, znepokojující je ovšem tendence přiznávat stále více pravomocí Unii - zejména ve spojení s novou zmocňující doložkou. Například v oblasti energetické politiky existují zřejmě některé aspekty – jako je například mezinárodní jednání se zeměmi vyvážejícími ropu a zemní plyn - které by mohly těžit ze součinnosti mezi zeměmi Sedmadvacítky. To však neznamená, že všechny aspekty energetické politiky by měly spadat do oblasti vlivu institucí Evropské unie. Vzhledem k tomu, že energetická politika je sdílenou pravomocí, předchází činnost Unie činnosti členských států, a pokud je činnost Unie v této oblasti nějakým způsobem omezena Smlouvou, tyto limity mohou být odstraněny s odkazem na všeobecnou zmocňující doložku i přesto, že národní parlamenty neudělily EU k takovému kroku moc, které by bylo zapotřebí.
  3. Článek 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU) dává Listině základních práv Evropské unie "stejnou právní hodnotu jako Smlouvy." Charta nemá obsahovat pouze negativní práva ochraňující jednotlivce před státní mocí, ale také pozitivní práva, kterým se stanoví nároky na vládu, jako je pomoc s bydlením či bezplatné služby, a celá řada předpisů - zejména právo na "spravedlivé a slušné pracovní podmínky "(čl. 31, odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie). Tyto požadavky budou později podrobeny výkladu Evropského soudního dvoru. Vzhledem k tomu, že jsou závazné, se pravděpodobně stanou hnací silou dalších regulací v oblasti trhu práce.
  4. Lisabonská smlouva (čl. 16, odst. 3 SFEU) zavádí převážení hlasů podle populace státu a snižuje požadavek počet hlasů nutných pro dosažení nadpoloviční většiny v rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, a to ze 73,9 na 65 procent. Tím by se výrazně zvýšila pravděpodobnost EU regulace.

 

1 původní Smlouva o Evropském společenství, pozn překl.

2 „Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.“ Pozn překl, cit z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0047:0199:CS:PDF  


Zpět

© Democracy International www.democracy-international.org